NOVINKA: PUBLIKACE „ŘEZBÁŘI V KAMENI”

Knihu můžete zakoupit v Muzeu Českého ráje v Turnově za cenu 430 Kč.
Momentálně dostupná na našem eshopu s možností místního vyzvednutí na pokladně po předchozí domluvě:
 
„Řezbáři“ bylo v 18. a 19. století označení pro sochaře a označovali se tak i lidoví kameníci v Pojizeří, kterým je knížka věnována. V minulosti již dílu lidových umělců, kteří tu od 20. let 19. století vytvářeli pískovcové kříže, kalvárie a sochy svatých, věnovali pozornost manželé Scheybalovi. Jejich výpravná publikace Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů z roku 1985 byla dlouho základní literaturou pro vlastivědné a národopisné pracovníky i veřejnost se zájmem o lidové umění. Vždyť s podobným kulturním fenoménem co do počtu dochovaných památek i charakteristického stylu se v Čechách ani na Moravě nesetkáme.
Na rozdíl od knihy Scheybalových se však Řezbáři v kameni opírají nejen o důkladnou terénní dokumentaci, ale také o rozsáhlý osmiletý archivní výzkum, podpořený, stejně jako kniha, Ministerstvem kultury ČR. Díky tomu tak na 166 stranách přináší novou a bohatou obrazovou dokumentaci včetně nepublikovaných historických snímků a kreseb, životopisná data o rodinách pojizerských kameníků a opravuje řadu mylných údajů a připsání dochovaných kamenických prací jednotlivým autorům. Za kapitolami věnovanými životu a dílům Martinců, Zemanů, Prokopů a Beranů následují Patroni a pomocníci a Nebeklíč s katalogem světců, kteří se na kamenických památkách v našem regionu vyskytují, stručnými údaji o nich a atributech, podle kterých je můžete rozeznat. V závěru této obsažné, avšak populárně psané knížky jsou kapitoly Pestrý a dramatický život drobných památek a Co pro ně můžeme udělat? V těch se dočtete o osudech vybraných kamenických prací i základních pravidlech, jak dnes k drobným kamenickým památkám šetrně přistupovat.
Autor: PhDr. Miroslav Cogan
Cena: 430 Kč 
Obálka knihy Řezbáři v kameni
Obálka knihy Řezbáři v kameni

Exponát měsíce února: V Čechách dosud nepopsaný druh ježovky rodu Cidaris

(Videopředstavení exponátu) Jde o část (polovinu) dobře zachované schránky ježovky s pískovou výplní. Schránka má zachovalá dvě ambulakrální pole (úzké švy) a dvě neúplná interambulakrální široké pole, které jsou složené z velkých pětiúhelníkových desek. Na každé z desek je vyvinut výrazný kulovitý hrbol. Jelikož se jedná o polní nález, oblasti ústního a řitního otvoru ani zbytek schránky se nedochovaly, resp. nebyly nalezeny. Přes to se jedná o unikát, protože zatím nejsou známé záznamy o podobném nálezu z území Čech.
V roce 2020 se podařilo do sbírek Muzea Českého ráje v Turnově získat sbírku zkamenělin z Újezdu Pod Troskami. Soubor zkamenělin křídového stáří by nebyl až tak výjimečný, kdyby neobsahoval unikátní vzorek v podobě krásně zdobené schránky ježovky. Nález pochází z let 2010-2015 a vzhledem k tomu, že se jedná o polní nález, je neuvěřitelné, že nedošlo k úplné zkáze schránky, a že se jí podařilo sběrateli, panu Zdeňku Staňkovi, v tak zachovalém stavu nalézt. Podkožní schránky ježovek, ale i dalších živočichů, jsou tvořené převážně uhličitanem vápenatým (kalcitem) a často v kyselém prostředí křídových pískovců došlo k jejich rozpuštění.
Rod Cidaris představuje asi nejznámější pravidelné ježovky. Název pochází z řečtiny a slovo cidaris původně označovalo turbany Peršanských vládců. Kulovitá schránka se skládá z pěti úzkých ambulakrálních a pěti širokých interambulakrálních polí. Interambulakrální pole jsou složená z velkých pětiúhelníkových destiček. Na každé z nich je vyvinut výrazný hrbol, nejčastěji oválný až kulovitý, tvořící bázi pro jehlici. Pomocí těchto jehlic se ježovky pohybují. Hrbol je obkroužen ještě drobnými hrbolky, na které nasedají krátké štíhlé jehlice. Ústní otvor leží ve středu spodní strany. Tyto ježovky se obvykle vyskytují v hloubkách do 100 m v mořích s normální slaností, což odpovídá charakteru mělkého moře, které se v období křídy na území Českého ráje rozlévalo. Na Turnovsku se hojně nachází ježovky rodu Micraster, případně Gauthieria, ale popis výskytu cidaridních ježovek z této oblasti dosud chybí.


V Čechách dosud nepopsaný druh ježovky rodu Cidaris, Újezd pod Troskami
V Čechách dosud nepopsaný druh ježovky rodu Cidaris, Újezd pod Troskami

SKLÁŘSKÁ FIRMA RAUTIS Z PONIKLÉ USPĚLA V ZÁPISU DO SEZNAMU UNESCO.

Obrovský úspěch nejen pro firmu Rautis z Poniklé, ale pro celou Českou republiku. Mezivládní výbor pro zachování nehmotného kulturního dědictví schválil zapsání Výroby vánočních ozdob ze skleněných foukaných perliček na reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.

Pověřené regionální pracoviště pro tradiční lidovou kulturu Libereckého kraje, které pracuje od roku 2004 v Muzeu Českého ráje v Turnově, tento týden netrpělivě čekalo na zasedání Mezivládního výboru pro zachování nehmotného kulturního dědictví, které ve středu 16. prosince rozhodovalo o zapsání Výroby vánočních ozdob ze skleněných foukaných perliček na reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.

Tradice lidové výroby vánočních ozdob ze skleněných perliček, na kterou se specializuje firma Rautis v Poniklé a která je od roku 2015 zapsána na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Libereckého kraje a na Národním seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky zřízeném Ministerstvem kultury, je opravdu jedinečná. Vánoční ozdoby z foukaných dutých perliček jsou jednoduché, ale zcela výjimečné. Tradice jejich výroby je spojena s módou zdobení vánočního stromečku v Evropě na konci 19. století. Tehdy si skláři v oblasti Jizerských hor
a v Podkrkonoší, kteří podomácku vyráběli foukané perly pro bižuterní průmysl, začali sami pro sebe z drátků a zbytků foukaných perel vyrábět ozdoby, kterými si přizdobovali vánoční stromeček. Obliba miniaturních perličkových kočárků, lokomotiv, hvězdiček či pavoučků rostla, a proto se velmi brzy ozdoby začaly vyrábět ve velkém. Ve 30. letech 20. století je firmy, zabývající se jejich produkcí, vyvážely do celého světa.  Je tomu tak i dnes díky firmě Rautis manželů Kulhavých v Poniklé, které se na počátku 21. století podařilo zachránit provoz manufaktury, která jako jediná na světě vyrábí tradičními technologickými postupy ozdoby identické s těmi, které skláři podomácku vyráběli před více jak sto lety. K původním vzorům, jejichž tvůrci vždy reagovali na prostředí, ve kterém žili, a na předměty, které viděli kolem sebe, přibyly i některé nové. Vedle klasických vánočních motivů hvězd a zvonečků najdeme ve vzorníku Rautisu, který obsahuje téměř 20 tisíc typů vánočních ozdob, také motivy andělů, autíček, letadel, panenek a mnoho dalších. Původní postup jejich výroby však zůstává zachován. V dílnách ponikelské manufaktury se stejně jako před více než sto lety vyrábí polotovary a vytváří vzory ozdob, které pak v chalupách v okolí z drátků a foukaných perel domácí dělníci montují. Hotové pak putují ke svým zákazníkům nejen u nás, ale i v zahraničí.

Horolezecká expozice je vítězem Glorie musaealis 2019 v kategorii muzejní počin roku.

ŽHAVÁ ZPRÁVA! Expozice Horolezectví – Z Českého ráje na vrcholy světa je vítězem v kategorii Muzejní počin roku 2019 v Národní soutěži muzeí Gloria musaealis. 
Toto výjimečné ocenění převzala z rukou ministra kultury Lubomíra Zaorálka ředitelka muzea Vladimíra Jakouběová a kurátor expozice horolezectví David Marek.
Přenos ze slavnostního vyhlášení výsledků Národní soutěže muzeí Gloria musaealis 2019: https://youtu.be/JSe8isog96c
Tiskové zprávy Asociace muzeí a galerií ČR na stránce: https://pristupne.muzeum-turnov.cz/expozice/horolezectvi/