EXPONÁT MĚSÍCE ŘÍJNA: AMETYSTOVÁ GEODA

Rádi bychom Vám představili exponát měsíce října, kterým budou dvě části unikátních ametystových geod, jedné z Podkrkonoší a druhé z Brazílie.

Menší Ametystová geoda byla nalezena na lokalitě Kumburk a pochází ze sbírky MUDr. Jiřího Šolce. Na první pohled zaujme sytě fialovou barvou, která převládá na špičce krystalů, zatímco spodní části krystalů jsou světlejší. Je to jen část geody, jejíž původní velikost mohla být i několik desítek centimetrů. Největší geody nalezené v Podkrkonoší dosahovaly velikosti i přes 50 cm s krystaly mnohdy až 5 cm velkými. O té největší pochází záznam z roku 1935. Byla nalezena nedaleko tzv. Vzdychánku nad Prackovem, měla bochníkovitý tvar a rozměry 80 x 60 x 27 cm. Pecka byla při zkoumání na místě nálezu rozbita na tři kusy. Ve všech třech částech byly dutiny o rozměrech 15–20 cm s ametystovými krystaly značné velikosti a sytě fialové barvy. Kde se dnes její části nachází, není známo.

Druhá ametystová geoda o rozměrech 50 x 40 x 15 cm a váze cca 80 kg pochází z Brazílie a je ve skutečnosti jen nepatrnou částí unikátní geody o velikosti 10 x 5 x 3 m, která vážila 7 tun. Tvoří jí sytě fialové až několik centimetrů velké krystaly ametystu. Brazilské ametysty se nachází v nejrozsáhlejších bazaltových výlevech na zemi, které zaujímají plochu více než 1,5 milion km2. V bazaltových výlevech jsou raženy štoly a geody jsou dobývány klasickým hornickým způsobem. Každá geoda je opatrně oddělena od matečné horniny a vynesena na povrch. Často bývají opatřeny betonovou patkou a následně rozřezány a naleštěny. Geody jsou na povrchu potaženy tenkou vrstvou betonu / pro zpevnění / a nakonec nabarveny tmavě zelenou barvou. Obě uvedené geody jsou součástí našich sbírek a jsou vystaveny v expozici Geologie-mineralogie.

V porovnání s obrovskými ametystovými geodami z Brazílie, které dosahují velikosti až několika metrů, se zdají ametystové geody z Podkrkonoší nevýznamné, ale patří k nejkrásnějším a nejlepším v celé Evropě.

Ametystová geoda, lokalita Kumburk
Ametystová geoda, lokalita Kumburk
Ametystová geoda, lokalita Brazílie
Mineralogická expozice, pohled na ametystovou geodu (Brazílie)
Mineralogická expozice; pohled na ametystovou geodu (Brazílie)

VÝTVARNÝ SALON JE OPĚT TU!

Volnočasová aktivita pro dospělé a starší děti se zájmem o výtvarné techniky a řemeslo se rozjíždí již od čtvrtka 7. října. Neváhejte a přihlaste se, budete součástí fajn party. Cílem salonu je nabídnout příjemný prostor pro setkávání, tvůrčí relaxaci, vlastní tvořivost a zároveň představit muzeum tak, jak ho běžný návštěvník nepozná. Zvolené výtvarné techniky nekladou nárok na pokročilost přihlášených, důležité je zapálení pro věc a chuť zkoušet nové věci. POJĎTE DO TOHO S NÁMI!

Hlavním tématem provázejícím letošní Salon jsou Vánoce. Oporou a inspirací nám budou také sbírky v muzejní expozici a depozitáři. Od října vytvoříme celou řadu vánočních ozdob, nejen tradičních, ale také moderních.

Případné další informace Vám poskytne Mgr. Ellena Kuželová, kuzelova@muzeum-turnov.cz Tel.: 602 255 807

Výtvarný salon – volnočasová aktivita pro dospělé

Nová panelová expozice přibližující Valdštejnskou vrchnost

U příležitosti letošních Dnů evropského dědictví 2021 rozšiřujeme stálou expozici barokního umění v předsálí etnografické a historické expozice ve 2. patře hlavní budovy muzea. Stávající galerii barokních dřevořezeb v čele s oltářem Neposkvrněného početí pocházejícím z kostela sv. Mikuláše doplní panelová expozice přibližující roli Valdštejnské vrchnosti a především významné mecenášky Marie Markéty z Valdštejna při obnově a zakládání nových, zejména sakrálních staveb na území středního Pojizeří, které svým charakterem i hodnotným mobiliářem výrazně obohatily fond barokních památek regionu.

Marie Markéta z Valdštejna v řeholním oděvu klarisek na portrétu pocházejícím velmi pravděpodobně z turnovského františkánského kláštera.
Marie Markéta z Valdštejna v řeholním oděvu klarisek
na portrétu pocházejícím velmi pravděpodobně
z turnovského františkánského kláštera.

EXPONÁT MĚSÍCE ZÁŘÍ: Osvědčení o očkování proti neštovicím (Kuhpockenimpfungsattest)

Atest je datován 7. zářím 1829, kdy lékař Johann Benatzky potvrdil Kotlerovi vakcinaci provedenou v roce 1804. Turnovský rodák Michal Kotler (1800–1879), významný cestovatel a obchodník s drahokamy, byl naočkován proti neštovicím jako malý chlapec. Česky psaný přípis pod atestem připomíná, že „toto vysvědčení jest důležité v tom, že byl Mich. Kotler první v Turnově suchou materií štěpený a z něho se teprve jiné děti štěpily; neb toho času nechtěla žádná matka své děti suchou materií dát oštěpit.“

Osvědčení o očkování proti neštovicím (Kuhpockenimpfungsattest)
Osvědčení o očkování proti neštovicím (Kuhpockenimpfungsattest)

DALEKÁ BUDOUCNOST DÍL VIII. seriálu „JAK VZNIKLA ZEMĚ”

Většina geologických procesů, se kterými jsme se setkávali během příběhu naší planety, bude i v budoucnu pokračovat. Některé z nich lze dopředu předpovědět, jiné zase nikoliv. Pojďme se podívat, jak to bude vypadat na Zemi za několik milionů let…

Obr.: Slunce ve fázi rudého obra promění Zemi ve spálenou pustinu bez života nebo ji zcela pohltí. Zdroj: Shutterstock, https://www.stoplusjednicka.cz/

SERIÁL „JAK VZNIKLA ZEMĚ”: DÍL I. – VII. – Muzeum Turnov (muzeum-turnov.cz)

SERIÁL „JAK VZNIKLA ZEMĚ”: DÍL I. – VII.

I. Počátek

Umělecké vyobrazení vzniku naší Země; zdroj: Alan Brandon / Nature
Umělecké vyobrazení vzniku naší Země; zdroj: Alan Brandon / Nature


II. Dynamická planeta

Počítačový model struktury naší Země; zdroj: Claus Lunau / Science source
Počítačový model struktury naší Země; zdroj: Claus Lunau / Science source

III. Sněhová koule

Romantická představa postupně zamrzající planety Země; zdroj: MIT

IV. „Himaláje“ uprostřed Evropy

Rozvoj života na počátku prvohor. Autor: D.W. Miller
Rozvoj života na počátku prvohor. Autor: D.W. Miller

V. Pod hladinou moře

 Spinosaurus patřil k největším masožravým dinosaurům jak na souši, tak ve vodě. Autor: Davide Bonadonna, Scientific supervisor: Nizar Ibrahim and Simone Maganuco
Spinosaurus patřil k největším masožravým dinosaurům jak na souši, tak ve vodě. Autor: Davide Bonadonna, Scientific supervisor: Nizar Ibrahim and Simone Maganuco

VI. Novověk Země

Tyrannosaurus rex prchající před zkázou přicházející z vesmíru. Zdroj: Mark Garlick/Science Photo Library/Corbis

VII. Doba ledová

Takhle nějak vypadali největší obři poslední doby ledové – mamuti. Instalace v Národním muzeu před jeho rekonstrukcí. Zdroj: https://cs.wikipedia.org/ (Petr Novák, Wikipedie)
Takhle nějak vypadali největší obři poslední doby ledové – mamuti. Instalace v Národním muzeu před jeho rekonstrukcí. Zdroj: https://cs.wikipedia.org/ (Petr Novák, Wikipedie)

ÚŽASNÝ NÁLEZ – PRAVÁ ŽÍLA BAZALTU

V březnu 2021 probíhala dokumentace výkopů pro připravované odstranění úrovňového přejezdu ve Ktové, které se provede přeložkou silnice I/35, a to variantou podjezdu trati. Cca 120 m SSZ od původního železničního přejezdu (GPS 50°31’41.28″N; 015°14’26.64″E) probíhaly práce na pokládce kanalizace. Ve zhruba 4,5 m hlubokém zářezu zde byla výkopem odkryta vulkanická žíla, která byla dosud zcela skryta půdním horizontem. Při bližším prozkoumávání lokality bylo zjištěno, že se jedná o pravou žílu bazaltu, která proniká vápnitými jílovci svrchnokřídového stáří. Žíla byla odkryta po dobu dvou dnů, podrobně zdokumentována a poté kompletně zasypána.

V okolí Rovenska pod Troskami se vyskytuje hustá síť zlomových struktur různých směrů. Jižně od Ktové je ve směru V-Z nové popsán újezdský zlom, severně od Ktové se kříží zlomy libuňský a podtrosecký. I když není potvrzená závislost na tyto tektonické struktury, výskyt vulkanické intruze v této oblasti není překvapivý. Vulkanity neogenního stáří se v oblasti objevují poměrně hojně v podobě lávových proudů, přívodních drah a pravých žil. 1,5 km JZ od nálezu se nachází vypreparované přívodní dráhy vulkánu Trosky, bazanitová žíla podobného průběhu je dokumentovaná JZ od Ktové. Další intruze a žíly jsou popsané z blízkosti Radvánovic.

Mnohem zajímavější je forma vysráženého goethitu, který se objevuje v podobě ledvinitých a krápníkovitých agregátů ve vezikulách po úniku plynu. Taková forma goethitu není v této části křídové pánve, ani v bazických intruzích obecně, obvyklá. V Českém ráji je často výrazná goethitová mineralizace na kontaktu vulkanických žil s okolními pískovci. Zde taková vrstva chybí a k obohacení sloučeninami železa došlo v podstatě jen uvnitř žíly, a to především v silně porušených částech. Je možné, že v nepropustných jílovcích nemohly roztoky bohaté železem vzlínat směrem od žíly, a proto se vysrážely na puklinách a v dutinách vulkanické horniny. Odebrané vzorky budou podrobeny další studii, která povede k přesnému zařazení vulkanické horniny a k určení minerálních fází.


Nález: Bazaltová žíla Na fotografii zleva geolog a mineralog Jan Bubal a archeologa a ředitel muzea Jan Prostředník
Mapa s označením místa nálezu
Žíla bazaltu ve Ktové
Nákres žily bazaltu

Nález žíly bazaltu ve Ktové

Goethit
Železité sloučeniny se vyskytují v podobě horizontálních nebo vertikálních vrstev o mocnosti i 10 cm vysrážených geotermální reakcí na kontaktu mezi bazaltovou žílou a křídovými sedimenty v přímé návaznosti na vulkanické procesy. Podle analýz převládá ve vzorku goethit, což je hlavní složka limonitu a zřejmě nejsnáze zpracovatelná železná ruda. Právě ty nejkvalitnější výchozy obsahují tenké vrstvičky a ledvinovité útvary čistého goethitu, který bylo možné jednoduše tavit.