UDĚLEJME SPOLEČNĚ RADOST ZDRAVOTNÍKŮM Z TURNOVSKÉ NEMOCNICE

VÝZVA Z KAMENÁŘE:

Vyrobme ptáčky z příze a zkusme jejich prostřednictvím vyjádřit podporu a přinést trochu jarní radosti zdravotníkům.
Jak na to?
1. Vyrobte ptáčka(návod k dispozici na Fb a webových stránkách muzea www.muzeum-turnov.cz)
2. Ptáčka nechte jeden den na čerstvém vzduchu, ale v suchu prodýchat (parapet, balkon) – z hygienických důvodů.
3. Uzavřete ptáčka do nepoužitého čistého sáčku.
4. Pokud chcete, můžete balíček doplnit o přání či jmenovku konkrétní osoby.
5. Přineste do KAMENÁŘSKÉHO DOMU (u Muzea Českého ráje ve Skálově ulici) do 30. března 2021.
Děkujeme a těšíme se na Vaše výrobky.

Ptáček z jarní dílny
Ptáček z jarní dílny

Jarní pozdrav z Kamenářského domu: Návod na výrobu ptáčka z příze

JEDNA VLAŠTOVKA JARO NEDĚLÁ.
Je ale jasné, že všemi očekávané jaro přichází. I v Kamenářském domě se na něj už moc těšíme. O radost a novou naději, které v nás vyvolává, bychom se rádi podělili prostřednictvím návodu na výrobu ptáčka z pletací příze. Fotonávod na výrobu pro vás připravily lektorky Kamenářského domu Katka Krausová a Martina Strouhalová.
Držíme palce a budeme rádi za fotografie, které nám můžete posílat na náš facebook.
Vyrobený ptáček Vám určitě přinese radost, ale stejně tak můžete radost udělat i druhým, konkrétně turnovským zdravotníkům – o výzvě se dozvíte více v druhém příspěvku.

Jarní dílna z Kamenářského domu
Jarní dílna z Kamenářského domu

EXPONÁT MĚSÍCE BŘEZNA: OPRÁTKA, na níž byl r. 1897 oběšen Josef Kögler.

Trest smrti oběšením byl od středověku obvyklým trest za krádeže. Díky tomu, že krádeže byly pokud ne nejčastější, tak rozhodně jedním z nejčastějších deliktů, bylo oběšení nejpoužívanějším hrdelním trestem. Jeho vysoká obliba spočívala i v jeho demonstrativní funkci. I když se i uťaté hlavy setnutých kolikrát nechávaly dlouho veřejnosti na očích nasazené na železné pruty (takzvaně rožně), taktéž odsouzenci lámaní kolem se po provedení exekuce do popravčích kol vplétali, aby byli následně vyzdviženi do výše a tak dlouhou dobu ponecháni, oběšenci visící na šibenici, dokud se jejich těla nezačala rozpadat, byli typickou ukázkou fungování a uplatňování hrdelního práva v lokalitě. Proto byly také šibenice stavěny při nejfrekventovanějších cestách (v případě Turnova se jednalo o cestu k Jičínu).

Z dobových vyobrazení lze mimo jiné poznat, že se věšelo na tzv. krátkou smyčku, takže odsouzence nečekal delší pád, který mu zlomil vaz, nýbrž se postupně vlastní vahou uškrtil. V průběhu novověku byly tresty zmírňovány a drastičtější hrdelní tresty byly rušeny úplně. Zůstalo z nich právě pouze oběšení (případně zastřelení – zejména ve vojenském prostředí), které se uplatňovalo na nejtěžší delikty – zejména na vraždy. To byl případ i Josefa Köglera, který byl 23. března 1897 v Liberci oběšen za 13 loupeží a loupežných vražd dokonaných a nedokonaných (dnes bychom řekli pokusů o vraždu), kterých se měl dopustit v letech 1893 – 1894, převážně v oblasti Jablonecka, Liberecka, Jablonska a Žitavska. Z této exekuce se dochovala smyčka z konopného provazu, jejíž autenticitu svým podpisem potvrdil samotný pražský kat Leopold Wohlschlager, který popravu Köglera vykonal. Do Muzea Českého ráje se tento dobový artefakt dostal s pozůstalostí manželů Scheybalových, v jejichž fondu je také uchováván.

Použitým oprátkám byla v minulosti přikládána magická moc a byly tak lidmi od katů kupovány (stejně jako části oblečení popravených nebo dokonce části jejich těl, které dle lidových pověr měly ochranou nebo léčivou moc). Pro katy to pak často znamenalo vítanou možnost přivýdělku. Spíš než víra v čarovnou moc byla motivací Scheybalových k pořízení oprátky zájem o samotný případ Josefa Köglera, jak můžeme soudit s dalších dokumentů a artefaktů, které se váží k tomuto procesu. Jedním z nich je i kámen s nápisem, který, jak bylo i řečeno při soudním přelíčení, měl napsat Kögler. Ten jeho autorství popíral (ostatně jako většinu svých skutků), ale grafologicky byl přisouzen jemu. Navíc onen kámen byl nalezen v místech, kde byl Kögler několikráte viděn.

Oby předměty – oprátka i kámen s Köglerovým vzkazem – budou představeny v Kamenářském domě v rámci připravované výstavy Na poslední cestě – Zločin, trest a záhrobí, jejíž otevření je plánováno na 18. března tohoto roku.

Oprátka, na níž byl v roce 1897 oběšen Josef Kögler
Oprátka, na níž byl v roce 1897 oběšen Josef Kögler.

Kámen s nápisem, který, jak bylo i řečeno při soudním přelíčení, měl napsat Kögler.
Nápis na kameni zní takto: „Harcov, 8. 8. 1894. Byl jsem zde, mnozí kolem mne chodili a viděli. Nebyli si jisti, zda jsem to byl já, ale byl. Zavřete jiné lumpy a nechte Köglera jít. Kögler!“ V originále: „Harzdorf, 8. 8. 1894. Ich habe hier geweilt, mancher ist vorüber gegangen, hat mich angesehen, ob ers vielleicht könnte sein oder nicht. Er wars aber doch. Sperrt nur andere Lumpen ein und lasst nur den Kögler gehen. Kögler!“

NOVINKA: PUBLIKACE „ŘEZBÁŘI V KAMENI”

Knihu můžete zakoupit v Muzeu Českého ráje v Turnově za cenu 430 Kč.
Momentálně dostupná na našem eshopu s možností místního vyzvednutí na pokladně po předchozí domluvě: https://www.muzeum-turnov.cz/produkt/rezbari-v-kameni-novinka/
 
„Řezbáři“ bylo v 18. a 19. století označení pro sochaře a označovali se tak i lidoví kameníci v Pojizeří, kterým je knížka věnována. V minulosti již dílu lidových umělců, kteří tu od 20. let 19. století vytvářeli pískovcové kříže, kalvárie a sochy svatých, věnovali pozornost manželé Scheybalovi. Jejich výpravná publikace Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů z roku 1985 byla dlouho základní literaturou pro vlastivědné a národopisné pracovníky i veřejnost se zájmem o lidové umění. Vždyť s podobným kulturním fenoménem co do počtu dochovaných památek i charakteristického stylu se v Čechách ani na Moravě nesetkáme.
Na rozdíl od knihy Scheybalových se však Řezbáři v kameni opírají nejen o důkladnou terénní dokumentaci, ale také o rozsáhlý osmiletý archivní výzkum, podpořený, stejně jako kniha, Ministerstvem kultury ČR. Díky tomu tak na 166 stranách přináší novou a bohatou obrazovou dokumentaci včetně nepublikovaných historických snímků a kreseb, životopisná data o rodinách pojizerských kameníků a opravuje řadu mylných údajů a připsání dochovaných kamenických prací jednotlivým autorům. Za kapitolami věnovanými životu a dílům Martinců, Zemanů, Prokopů a Beranů následují Patroni a pomocníci a Nebeklíč s katalogem světců, kteří se na kamenických památkách v našem regionu vyskytují, stručnými údaji o nich a atributech, podle kterých je můžete rozeznat. V závěru této obsažné, avšak populárně psané knížky jsou kapitoly Pestrý a dramatický život drobných památek a Co pro ně můžeme udělat? V těch se dočtete o osudech vybraných kamenických prací i základních pravidlech, jak dnes k drobným kamenickým památkám šetrně přistupovat.
Autor: PhDr. Miroslav Cogan
Cena: 430 Kč 
Obálka knihy Řezbáři v kameni
Obálka knihy Řezbáři v kameni

Exponát měsíce února: V Čechách dosud nepopsaný druh ježovky rodu Cidaris

(Videopředstavení exponátu) Jde o část (polovinu) dobře zachované schránky ježovky s pískovou výplní. Schránka má zachovalá dvě ambulakrální pole (úzké švy) a dvě neúplná interambulakrální široké pole, které jsou složené z velkých pětiúhelníkových desek. Na každé z desek je vyvinut výrazný kulovitý hrbol. Jelikož se jedná o polní nález, oblasti ústního a řitního otvoru ani zbytek schránky se nedochovaly, resp. nebyly nalezeny. Přes to se jedná o unikát, protože zatím nejsou známé záznamy o podobném nálezu z území Čech.
V roce 2020 se podařilo do sbírek Muzea Českého ráje v Turnově získat sbírku zkamenělin z Újezdu Pod Troskami. Soubor zkamenělin křídového stáří by nebyl až tak výjimečný, kdyby neobsahoval unikátní vzorek v podobě krásně zdobené schránky ježovky. Nález pochází z let 2010-2015 a vzhledem k tomu, že se jedná o polní nález, je neuvěřitelné, že nedošlo k úplné zkáze schránky, a že se jí podařilo sběrateli, panu Zdeňku Staňkovi, v tak zachovalém stavu nalézt. Podkožní schránky ježovek, ale i dalších živočichů, jsou tvořené převážně uhličitanem vápenatým (kalcitem) a často v kyselém prostředí křídových pískovců došlo k jejich rozpuštění.
Rod Cidaris představuje asi nejznámější pravidelné ježovky. Název pochází z řečtiny a slovo cidaris původně označovalo turbany Peršanských vládců. Kulovitá schránka se skládá z pěti úzkých ambulakrálních a pěti širokých interambulakrálních polí. Interambulakrální pole jsou složená z velkých pětiúhelníkových destiček. Na každé z nich je vyvinut výrazný hrbol, nejčastěji oválný až kulovitý, tvořící bázi pro jehlici. Pomocí těchto jehlic se ježovky pohybují. Hrbol je obkroužen ještě drobnými hrbolky, na které nasedají krátké štíhlé jehlice. Ústní otvor leží ve středu spodní strany. Tyto ježovky se obvykle vyskytují v hloubkách do 100 m v mořích s normální slaností, což odpovídá charakteru mělkého moře, které se v období křídy na území Českého ráje rozlévalo. Na Turnovsku se hojně nachází ježovky rodu Micraster, případně Gauthieria, ale popis výskytu cidaridních ježovek z této oblasti dosud chybí.


V Čechách dosud nepopsaný druh ježovky rodu Cidaris, Újezd pod Troskami
V Čechách dosud nepopsaný druh ježovky rodu Cidaris, Újezd pod Troskami