U příležitosti letošních Dnů evropského dědictví 2021 rozšiřujeme stálou expozici barokního umění v předsálí etnografické a historické expozice ve 2. patře hlavní budovy muzea. Stávající galerii barokních dřevořezeb v čele s oltářem Neposkvrněného početí pocházejícím z kostela sv. Mikuláše doplní panelová expozice přibližující roli Valdštejnské vrchnosti a především významné mecenášky Marie Markéty z Valdštejna při obnově a zakládání nových, zejména sakrálních staveb na území středního Pojizeří, které svým charakterem i hodnotným mobiliářem výrazně obohatily fond barokních památek regionu.
Marie Markéta z Valdštejna v řeholním oděvu klarisek na portrétu pocházejícím velmi pravděpodobně z turnovského františkánského kláštera.
Většina geologických procesů, se kterými jsme se setkávali během příběhu naší planety, bude i v budoucnu pokračovat. Některé z nich lze dopředu předpovědět, jiné zase nikoliv. Pojďme se podívat, jak to bude vypadat na Zemi za několik milionů let…
Obr.: Slunce ve fázi rudého obra promění Zemi ve spálenou pustinu bez života nebo ji zcela pohltí. Zdroj: Shutterstock, https://www.stoplusjednicka.cz/
Spinosaurus patřil k největším masožravým dinosaurům jak na souši, tak ve vodě. Autor: Davide Bonadonna, Scientific supervisor: Nizar Ibrahim and Simone Maganuco
Takhle nějak vypadali největší obři poslední doby ledové – mamuti. Instalace v Národním muzeu před jeho rekonstrukcí. Zdroj: https://cs.wikipedia.org/ (Petr Novák, Wikipedie)
V březnu 2021 probíhala dokumentace výkopů pro připravované odstranění úrovňového přejezdu ve Ktové, které se provede přeložkou silnice I/35, a to variantou podjezdu trati. Cca 120 m SSZ od původního železničního přejezdu (GPS 50°31’41.28″N; 015°14’26.64″E) probíhaly práce na pokládce kanalizace. Ve zhruba 4,5 m hlubokém zářezu zde byla výkopem odkryta vulkanická žíla, která byla dosud zcela skryta půdním horizontem. Při bližším prozkoumávání lokality bylo zjištěno, že se jedná o pravou žílu bazaltu, která proniká vápnitými jílovci svrchnokřídového stáří. Žíla byla odkryta po dobu dvou dnů, podrobně zdokumentována a poté kompletně zasypána.
V okolí Rovenska pod Troskami se vyskytuje hustá síť zlomových struktur různých směrů. Jižně od Ktové je ve směru V-Z nové popsán újezdský zlom, severně od Ktové se kříží zlomy libuňský a podtrosecký. I když není potvrzená závislost na tyto tektonické struktury, výskyt vulkanické intruze v této oblasti není překvapivý. Vulkanity neogenního stáří se v oblasti objevují poměrně hojně v podobě lávových proudů, přívodních drah a pravých žil. 1,5 km JZ od nálezu se nachází vypreparované přívodní dráhy vulkánu Trosky, bazanitová žíla podobného průběhu je dokumentovaná JZ od Ktové. Další intruze a žíly jsou popsané z blízkosti Radvánovic.
Mnohem zajímavější je forma vysráženého goethitu, který se objevuje v podobě ledvinitých a krápníkovitých agregátů ve vezikulách po úniku plynu. Taková forma goethitu není v této části křídové pánve, ani v bazických intruzích obecně, obvyklá. V Českém ráji je často výrazná goethitová mineralizace na kontaktu vulkanických žil s okolními pískovci. Zde taková vrstva chybí a k obohacení sloučeninami železa došlo v podstatě jen uvnitř žíly, a to především v silně porušených částech. Je možné, že v nepropustných jílovcích nemohly roztoky bohaté železem vzlínat směrem od žíly, a proto se vysrážely na puklinách a v dutinách vulkanické horniny. Odebrané vzorky budou podrobeny další studii, která povede k přesnému zařazení vulkanické horniny a k určení minerálních fází.
Nález: Bazaltová žíla Na fotografii zleva geolog a mineralog Jan Bubal a archeologa a ředitel muzea Jan Prostředník Mapa s označením místa nálezuŽíla bazaltu ve KtovéNákres žily bazaltu
Nález žíly bazaltu ve Ktové
Goethit Železité sloučeniny se vyskytují v podobě horizontálních nebo vertikálních vrstev o mocnosti i 10 cm vysrážených geotermální reakcí na kontaktu mezi bazaltovou žílou a křídovými sedimenty v přímé návaznosti na vulkanické procesy. Podle analýz převládá ve vzorku goethit, což je hlavní složka limonitu a zřejmě nejsnáze zpracovatelná železná ruda. Právě ty nejkvalitnější výchozy obsahují tenké vrstvičky a ledvinovité útvary čistého goethitu, který bylo možné jednoduše tavit.
„Řezbáři“ bylo v 18. a 19. století označení pro sochaře a označovali se tak i lidoví kameníci v Pojizeří, kterým je knížka věnována. V minulosti již dílu lidových umělců, kteří tu od 20. let 19. století vytvářeli pískovcové kříže, kalvárie a sochy svatých, věnovali pozornost manželé Scheybalovi. Jejich výpravná publikace Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů z roku 1985 byla dlouho základní literaturou pro vlastivědné a národopisné pracovníky i veřejnost se zájmem o lidové umění. Vždyť s podobným kulturním fenoménem co do počtu dochovaných památek i charakteristického stylu se v Čechách ani na Moravě nesetkáme.
Na rozdíl od knihy Scheybalových se však Řezbáři v kameni opírají nejen o důkladnou terénní dokumentaci, ale také o rozsáhlý osmiletý archivní výzkum, podpořený, stejně jako kniha, Ministerstvem kultury ČR. Díky tomu tak na 166 stranách přináší novou a bohatou obrazovou dokumentaci včetně nepublikovaných historických snímků a kreseb, životopisná data o rodinách pojizerských kameníků a opravuje řadu mylných údajů a připsání dochovaných kamenických prací jednotlivým autorům. Za kapitolami věnovanými životu a dílům Martinců, Zemanů, Prokopů a Beranů následují Patroni a pomocníci a Nebeklíč s katalogem světců, kteří se na kamenických památkách v našem regionu vyskytují, stručnými údaji o nich a atributech, podle kterých je můžete rozeznat. V závěru této obsažné, avšak populárně psané knížky jsou kapitoly Pestrý a dramatický život drobných památek a Co pro ně můžeme udělat? V těch se dočtete o osudech vybraných kamenických prací i základních pravidlech, jak dnes k drobným kamenickým památkám šetrně přistupovat.
Budeme Vám postupně představovat jednotlivé výrobce a dodavatele výrobků, které naleznete na našem e-shopu. Množství krásných šperků i bižuterie, sklářské výrobky, drahé kameny a kamenářské zboží. Zastoupena je tu celá řada řemesel a výrobků českých řemeslníků, kteří dodržují tradiční výrobní postupy. E-shop
(Videopředstavení exponátu) Jde o část (polovinu) dobře zachované schránky ježovky s pískovou výplní. Schránka má zachovalá dvě ambulakrální pole (úzké švy) a dvě neúplná interambulakrální široké pole, které jsou složené z velkých pětiúhelníkových desek. Na každé z desek je vyvinut výrazný kulovitý hrbol. Jelikož se jedná o polní nález, oblasti ústního a řitního otvoru ani zbytek schránky se nedochovaly, resp. nebyly nalezeny. Přes to se jedná o unikát, protože zatím nejsou známé záznamy o podobném nálezu z území Čech. V roce 2020 se podařilo do sbírek Muzea Českého ráje v Turnově získat sbírku zkamenělin z Újezdu Pod Troskami. Soubor zkamenělin křídového stáří by nebyl až tak výjimečný, kdyby neobsahoval unikátní vzorek v podobě krásně zdobené schránky ježovky. Nález pochází z let 2010-2015 a vzhledem k tomu, že se jedná o polní nález, je neuvěřitelné, že nedošlo k úplné zkáze schránky, a že se jí podařilo sběrateli, panu Zdeňku Staňkovi, v tak zachovalém stavu nalézt. Podkožní schránky ježovek, ale i dalších živočichů, jsou tvořené převážně uhličitanem vápenatým (kalcitem) a často v kyselém prostředí křídových pískovců došlo k jejich rozpuštění. Rod Cidaris představuje asi nejznámější pravidelné ježovky. Název pochází z řečtiny a slovo cidaris původně označovalo turbany Peršanských vládců. Kulovitá schránka se skládá z pěti úzkých ambulakrálních a pěti širokých interambulakrálních polí. Interambulakrální pole jsou složená z velkých pětiúhelníkových destiček. Na každé z nich je vyvinut výrazný hrbol, nejčastěji oválný až kulovitý, tvořící bázi pro jehlici. Pomocí těchto jehlic se ježovky pohybují. Hrbol je obkroužen ještě drobnými hrbolky, na které nasedají krátké štíhlé jehlice. Ústní otvor leží ve středu spodní strany. Tyto ježovky se obvykle vyskytují v hloubkách do 100 m v mořích s normální slaností, což odpovídá charakteru mělkého moře, které se v období křídy na území Českého ráje rozlévalo. Na Turnovsku se hojně nachází ježovky rodu Micraster, případně Gauthieria, ale popis výskytu cidaridních ježovek z této oblasti dosud chybí.
V Čechách dosud nepopsaný druh ježovky rodu Cidaris, Újezd pod Troskami
