V březnu 2021 probíhala dokumentace výkopů pro připravované odstranění úrovňového přejezdu ve Ktové, které se provede přeložkou silnice I/35, a to variantou podjezdu trati. Cca 120 m SSZ od původního železničního přejezdu (GPS 50°31’41.28″N; 015°14’26.64″E) probíhaly práce na pokládce kanalizace. Ve zhruba 4,5 m hlubokém zářezu zde byla výkopem odkryta vulkanická žíla, která byla dosud zcela skryta půdním horizontem. Při bližším prozkoumávání lokality bylo zjištěno, že se jedná o pravou žílu bazaltu, která proniká vápnitými jílovci svrchnokřídového stáří. Žíla byla odkryta po dobu dvou dnů, podrobně zdokumentována a poté kompletně zasypána.
V okolí Rovenska pod Troskami se vyskytuje hustá síť zlomových struktur různých směrů. Jižně od Ktové je ve směru V-Z nové popsán újezdský zlom, severně od Ktové se kříží zlomy libuňský a podtrosecký. I když není potvrzená závislost na tyto tektonické struktury, výskyt vulkanické intruze v této oblasti není překvapivý. Vulkanity neogenního stáří se v oblasti objevují poměrně hojně v podobě lávových proudů, přívodních drah a pravých žil. 1,5 km JZ od nálezu se nachází vypreparované přívodní dráhy vulkánu Trosky, bazanitová žíla podobného průběhu je dokumentovaná JZ od Ktové. Další intruze a žíly jsou popsané z blízkosti Radvánovic.
Mnohem zajímavější je forma vysráženého goethitu, který se objevuje v podobě ledvinitých a krápníkovitých agregátů ve vezikulách po úniku plynu. Taková forma goethitu není v této části křídové pánve, ani v bazických intruzích obecně, obvyklá. V Českém ráji je často výrazná goethitová mineralizace na kontaktu vulkanických žil s okolními pískovci. Zde taková vrstva chybí a k obohacení sloučeninami železa došlo v podstatě jen uvnitř žíly, a to především v silně porušených částech. Je možné, že v nepropustných jílovcích nemohly roztoky bohaté železem vzlínat směrem od žíly, a proto se vysrážely na puklinách a v dutinách vulkanické horniny. Odebrané vzorky budou podrobeny další studii, která povede k přesnému zařazení vulkanické horniny a k určení minerálních fází.
Nález: Bazaltová žíla Na fotografii zleva geolog a mineralog Jan Bubal a archeologa a ředitel muzea Jan Prostředník
Nález žíly bazaltu ve Ktové
Železité sloučeniny se vyskytují v podobě horizontálních nebo vertikálních vrstev o mocnosti i 10 cm vysrážených geotermální reakcí na kontaktu mezi bazaltovou žílou a křídovými sedimenty v přímé návaznosti na vulkanické procesy. Podle analýz převládá ve vzorku goethit, což je hlavní složka limonitu a zřejmě nejsnáze zpracovatelná železná ruda. Právě ty nejkvalitnější výchozy obsahují tenké vrstvičky a ledvinovité útvary čistého goethitu, který bylo možné jednoduše tavit.
