POSTAVENÍ AFGHANISTÁNU NA HEDVÁBNÉ STEZCE – Mgr. Jiří Unger (Archeologický Ústav AV ČR, Praha, v.v.i.) – čtvrtek 25. 9. 2014 od 18.00 hod.
Při pohledu do mapy nám může připadnout, že oblasti střední Asie jsou natolik vzdálené, že historický vývoj, který zde probíhal, nemohl mít žádný dopad na události v Evropě. Opak je ovšem pravdou. Vzhledem ke své geografické poloze byl Afghanistán vždy křižovatkou, kde se setkávaly národy celého tehdejšího světa a kde o svůj vliv zde soupeřily některé z nejmocnějších říší své doby. Lze se oprávněně domnívat, že kromě kontroly důležitých obchodních cest procházejících srdcem Asie, byla jedním z aspektů tohoto zápasu i snaha o kontrolu nerostných surovin, neboť díky jednomu z nejrozmanitějších geologických prostředí na světě, disponuje Afghanistán obrovským nerostným bohatstvím. Doklady dálkových obchodních kontaktů tak můžeme doložit již v 5. tisíciletí př. Kr. ve 2400 km vzdálené Mezopotámii a známá pohřební Tutanchamonova maska obsahuje afghánský lapis lazuli, stejně jako nálezy ze šachtových hrobů v Mykénách. Přímo v Afghanistánu byla po tažení Alexandra Velikého založena řecká knížectví, známe doklady kontaktů s Persiíí i Římem a stříbrné dirhamy ražené ve střední Asii jsou nalézány až ve vikingské Skandinávii.
Galerie muzea/ 25. 9. 2014
Muzeum Českého ráje v Turnově
Skálova 71, 511 01 Turnov